Vše o Airsoftu

15. 04. 2008 , 15:02 - Promazán katalog airsoftových týmů (nefunkční odkazy).
13. 04. 2008 , 22:01 - Provedena první fáze aktualizací.
09. 04. 2007 , 22:19 - Kompletně upravena správa profilů týmů. Dokončení členové.
04. 04. 2007 , 11:40 - Přepracování systému pro profily týmů. Členové se pomalu blíží ke konci vývoje.

Přežití

Datum vložení článku: 2006-09-27 13:11:17

Pøežití

Pøi zbloudìní v mlze v kopcích, ztracení v džungli nebo uvíznutí v horách je pro vojáka i civilistu problém pøežití stejný. Rozdíl je v tom, že voják mùže chtít svou pøítomnost utajit, zatímco civilista se bude snažit ke svému zachránìní upoutat pozornost. Každý chce pøežít, mladý i starý, zdatný i slabý. I když samozøejmì, èím jste zdatnìjší, tím jste i odolnìjší a máte vìtší nadìji na úspìch.

Mezní situace mohou být vyvolány náhodami. Musíte být pøipraven vyrovnat se s nehodami i pøírodními katastrofami. Musíte vìdìt jak si udržet zdraví, v dobré kondici a jak pomoct ostatním. Základními potøebami k pøežití jsou voda, potrava, oheò a pøístøeší. V této sekci si postupnì popíšeme jak je získat a kde je najít. V izolaci se mùžete ocitnout kdekoliv na celém svìtì – od Arktického ledu, až po pouš, od tropického deštného lesa po otevøený oceán. Každé prostøedí vyžaduje zvláštní techniky pøežití. Hory, džungle, otevøené plánì a bažiny se pro èlovìka mohou v mezní situaci zdát také nebezpeèné, ale v každém z tìchto prostøedí lze nalézt vìci, které vám pomohou k pøežití – když víte jak.

Každý se mùže dostat do situace, kdy je jeho život ohrožen. Pøipravení mají vìtší šanci

Pøístøeší

Pøístøeší je nutné k získaní stínu, na ochranu pøed vìtrem a deštìm a k udržení se v teple. Spánek a patøièný odpoèinek jsou zcela nezbytné a èas a úsilí vložené do zpohodlnìní pøístøeší to vše usnadní. Pokud jste obìti leteckého neštìstí nebo vám selhalo vozidlo, mùže vám vrak poskytnout pøístøeší nebo materiál, z nìhož jej mùžete postavit, ale pokud hoøí nebo existuje nebezpeèí výbuchu palivových nádrží, poèkejte se sbìrem materiálu, než plameny uhasnou.

Pokud jste nevybavenou obìtí nehody, zastihla vás neèekanì mlha nebo jste v terénu, kde není bezpeèné pokraèovat èi pokud vám v cestì brání zranìní èi vyèerpání, budete si muset vystaèit s pøírodním pøístøeším, které využijete na noc, nebo dokud nezískáte lepší pøehled o situaci.V tom pøípadì bude vítaná jakákoliv ochrana pøed vìtrem, deštìm a zimì. Je-li sestup nebezpeèný , mùže vás i krátký sestup po vrstevnici dostat do závìtøí. Pokud není pro pøístøeší k dispozici jeskynì nebo pøevis, mùžete využít jakýkoliv dolík v zemi. Jeho hloubku zvyšte, pokud mùžete, navršením kamení, ale zajistìte aby byla stavba stabilní. Pokud je ještì svìtlo a nejste zranìn, stojí za to prohledat okolí a pokouknout se po lepších místech na pøístøešek.

Kde táboøit

Pokud jste vysoko v otevøené krajinì, sestupte níže a najdìte chránìné místo, ale na nízko položené mokré pùdì budete muset vystoupat, abyste našli bezpeèné suché místo.Hledejte místo chránìné pøed vìtrem na výše položených místech, kde nehrozí záplavy ani pády kamení a lavin.

Místa nevhodná k táboøení

· Vrcholky hor a kopcù vystavìné vìtru

· Údolí hluboké kotliny

· Terasy na úboèí kopcù

· Horské výbìžky vedoucí dolu k vodì

Horký vzduch stoupá a chladný klesá, takže na dnì údolí budou èasto kapsy chladného vzduchu a v chladném poèasí zde bude èastìji výskyt námrazy a vlhké mlhy.V oblastech hojných srážek jsou terasy èasto vlhèí než strmìjší terén pod a nad ním, protože se zde shromažduje voda, než steèe dále dolù. V ideálním pøípadì byste mìli být blízko vody s hojností výskytu døeva. Stavba táboøištì pøíliš blízko vodního toku však mùže vést k tomu, že vás obtìžuje hmyz a zvuk tekoucí vody mùže pøehlušit jiné zvuky signalizující nebezpeèí nebo záchranu.

Na bøezích øek si zjistìte horní hranici dostupu vody – v horských oblastech se mohou potoky rozvodnit bìhem pár minut a stoupat až o 5metrù za hodinu. I na pláních se nezdržujte ve starých øeèištích, a jsou jakkoliv suché. Hustý déš v nedalekých kopcích mùže snadno vyvolat bleskovou záplavu, kdy se voda pøiøítí bez varování. Vyberte si rozumnì plochou pùdu, bez kamení a ubezpeète se, že máte místo na rozložení signálù, které mohou záchranné výpravy snadno zahlédnout.

Druhy pøístøeší

Druh pøístøeší který budete stavìt, závisí na místních podmínkách, dostupném materiálu a také na tom, jak dlouho oèekáváte, že ho budete potøebovat. Pro okamžitou ochranou pøed živly postavte narychlo nouzový pøístøešek, zatímco budete stavìt nìco lepšího a trvanlivìjšího. Pokud se rozhodnete zùstat na místì a èekat na záchranu je možné postavit pøístøeší na delší dobu a vylepšovat ho, jak èas a energie dovolí.

Pro lidi putující do bezpeèí je na druhou stranu možné stavìt doèasnì pøístøešky na každé zastávce. Pokud jsou dost lehké a existuje riziko, že na dalším táboøišti nebude dostupní materiál, je možné je i nosit sebou. Trvalejší pøístøeší bude mít cenu pro nemocné a zranìné, kteøí musí odpoèívat, aby znovu nabyli sil, nebo v pøípadì, že je nutné poèkat na zlepšení poèasí pøed zahájením cesty. Èas využijte k nashromáždìní zásob výstroje a potravin.

Rychlé pøístøešky

Pokud nemáte žádný materiál ke stavbì pøístøešku, použijte jakoukoliv dostupnou ochranu:pøevisy, svahy a jiné, které vám pomùžou ukrýt se pøed vìtrem èi deštìm. V narychlo stavìných pøístøešcích využijte pøirozené vìtrolamy.Ve zcela otevøené krajinì seïte zády proti vìtru a veškerou výstroj naskládejte za sebe jako vìtrolam.

Pøístøešky z vìtvi

Alespoò k èásteènému úkrytu pøed vìtrem využijte vìtve, které sahají na zem, nebo ty, které se odlomili od stromu. Dejte ale pozor, aby nebyly tak zlomené, že by vám mohly spadnout na hlavu. Zaplete do nich další vìtve, aby byla zástìna hustší. Jehliènany jsou pro tuto techniku vhodnìjší než listnáèe, protože k ochranì pøed deštìm vyžadují ménì proplétaní.

pøístøešky z koøenù

Rozprostøené koøeny a zachycená pùda u paty padlého stromu tvoøí dobrou ochranu proti vìtru a bouøce, pokud jsou pod správním sklonem vzhledem k vìtru. Ohrazením stran mezi trèícími koøeny se obvykle pøístøešek znaènì vylepší a poskytne oporu pro výstavbu propracovanìjšího pøístøeší z jiných materiálù.

Využití pøirozeného dolíku

I mìlká prohlubeò v zemi poskytne jistou ochranu pøed vìtrem a mùže snížit námahu pøi stavbì pøístøešku. Proveïte však opatøení ke svedení vody stékající kolem, zvláštì, je-li to prohlubeò ve svahu, jinak byste mohli zjistit, že ležíte v louži.

Vyrobte støechu k úkrytu pøed deštìm a pro udržení tepla. Nìkolik silných vìtví položte pøes prohlubeò unese lehkou kládu, o níž lze opøít klacky, jež dodají støeše sklon, a tak umožní stékaní vody. Zpevnìte ji drny nebo vìtvièkami a listy.

Padlé kmeny

Kláda nebo padlí strom tvoøí už užiteèný vìtrolam, pokud je vhodnì natoèen k vìtru. U malého kmene vyhlubte dolík na závìtrné stranì. Kláda je také výborná jako opora støech z vìtví.

Hrazení z kamenù

Pøístøešek je pohodlnìjší, když v nìm mùžete nejen ležet, ale i sedìt, a proto jej mùžete zvýšit vybudováním nízké kamenné stìny, kolem vybraného dolíku nebo výkopu. Otvory mezi kameny utìsnìte drny, listy smíchanými s bahnem a sveïte tok dešové vody kolem pøístøešku.

Pøístøešek ze stromù

Pokud máte k dispozici vhodný prostor mladých stromkù, vyberte z nich dvì øady, vyèistìte pùdu mezi nimi od všech pøekážek. Svažte vrcholy stromkù tak, aby tvoøily kostru pro plachtu. Spodní okraje plachty zatižte kameny èi klacky. Podobnì mùžete postavit pøístøešek i z vìtví zabodnutých do zemì.

Pøístøešky z plachty

Z vodotìsným ponèem, podlážkou stanu, kusem igelitové plachty èi plátna, mùžete snadno a rychle vyrobit pøístøešek. Využijte pøirozeného úkrytu a) nebo vyrobte trojúhelníkový pøístøešek míøící špièkou proti vìtru b). Kraje zatìžkejte nebo pøikolíkujte. Pokud je plachta dost dlouhá, zahròte jí pod sebe, smìrem z kopce, aby vás chránila pøed stékající vodou c). Jako výstelku použijte suchou trávu nebo kapradí, nelehejte si na studenou zem. Pokud máte dva kusy plachty udìlejte z jedné pøístøešek a nìkolik centimetrù pod ní natáhnìte druhou d), to zabraní aby se skrz dostal déš.

Stìny a zástìny z klackù

Stìny lze snadno vybudovat z klackù naskládaných mezi kùly zatluèené do zemì a nahoøe svázané. Dobøe je utìsnìte, aby chránily pøed vìtrem a deštìm. Takové stìny jsou ideální jako jedna strana pøístøešku, k zakrytí východu, nebo jako odrazová stìna za ohnìm

Krytina

Na stìny a støechy vyrobte proutìné proplétané krycí panely z pružných stromkù, stonkù rostlin a dlouhých listù a rostlin. Nejprve vyrobte rám z ménì ohebných matriálù, a to buï jako souèást konstrukce pøístøeškù, nebo jako panel, který pøipevníte pozdìji. Hlavní vzpìry pøivažte a ohebnìjší materiál vplete mezi nì.Pokud nemáte k dispozici nic na vázaní, zabodnìte svislé kùly do zemì a mezi nì vplete mladé stromky.Utìsnìte zeminou a trávou.

Je-li nedostatek pevných pøíèek, zaplete mezi kùly popínavé rostliny. Velmi velké listy, pøivázané, zatížené nebo zaháknuté za stonky popínavých rostlin, lze pokládat pøes sebe jako tašky nebo šindele, a tak se chránit pøed deštìm.

Polární pøístøeší

Jednoduché pøístøešky v polárních oblastech jsou ty, které jsou pro vás už pøipraveny v pøírodních jeskyních a dutinách.Máte-li nìjakou výstroj k bivakování, mùžete ji postavit a zvýšit její úèinnost tak že, kolem a pøes ni nahrnete tolik snìhu, kolik unese. Ke stavbì na tvrdém snìhu – a pøi velmi nízkých teplotách bude sníh zcela pevný – však budete potøebovat nìjaký nástroj, abyste do nìj mohli øezat nebo z nìj vytváøet kvádry.Lopatky a pily na led jsou pro polární výpravy nepostradatelné.

Jeskynì ve snìhu nebo ve skále jsou snadno rozeznatelné, ale již ménì nápadné jsou prostory vzniklé pod roztaženými vìtvemi jehliènanù v severských lesích, kolem kterých se už nahromadil sníh. Prostor mùže vzniknout kolem kmene støedního stromu a) nebo pod jednotlivými vìtvemi stromu vìtšího b).Zkuste kopat pod kterýmkoliv stromem se širokými vìtvemi na závìtrné stranì.

I z mìkkého snìhu lze postavit vìtrolam. S vhodným vybavením lze vyøíznout kvádr c).Je to ta minimální ochrana za minimální námahu. Plachtu nebo ponèo upevnìte nahoøe ještì øadou kvádrù a další použijte k zatížení spodního okraje. Jinými kvádry zakryjte strany pøístøešku.

Stavìní ve snìhu

K vyøíznutí kvádru z kompaktního snìhu je nutná pila, nùž, lopata nebo maèeta. Ideální sníh unese váhu èlovìka, aniž by se pøíliš rozboøil, ale bude dostateènì mìkký na to, aby do nìj bylo možné zabodnout nástroj.

Vyøíznìte kvádry o rozmìrech zhruba 45-50cm a silné 10-20cm

Je to velikost vhodná ke snadné manipulaci, dostateèná, aby dobøe izoloval a pøitom umožnila maximální prùchod svìtla.

Zahrabávání ve snìhu

Tento pøístøešek se buduje mnohem rychleji, než když se snažíte stavìt do výšky, ale hodí se jen pro jednu osobu a i tak jen ke krátkodobému používaní – napøíklad bìhem putování nebo v dobì, kdy stavíte nìco lepšího.

Vyznaète si plochu o velikosti spacího pytle a z pøíkopu vyøežte kvádry široké jako pøíkop samotný. Kopejte alespoò do hloubky 60cm. Po stranách vytvoøte øímsu širokou i hlubokou asi 15cm. Na obì øímsy položte snìhové kvádry a opøete se je o sebe, aby vznikla støecha a).

Snìhová jeskynì

Pohodlný pøístøešek vyrobíte vykopáním prostoru v pevné závìji. Využijte fakt, že teplý vzduch stoupá a tìžší studený vzduch klesá.Uvnitø vybudujte tøi úrovnì: na nejvyšším umístìte oheò, na prostøedním spìte a nelezte do spodní, která zachytí chlad. Støechou prorazte otvor, kterým bude odcházet kouø a vytvoøte ještì jednu díru zajištující dostateèné vìtrání.

Jako dveøe použijte snìhový kvádr, který zapadá do vstupu jen volnì a je zevnitø takže nepøimrzne a nezablokuje vstup. Pokud k tomu dojde jde kvádr položený zevnitø mnohem jednoduší odstranit.

Snìhový dùm

Stavba iglú vyžaduje èas, ale staletí po která ho eskymáci používají, svìdèí o jeho kvalitì. Nejdøíve postavte hlavní stavbu a potom vykopejte vstup nebo vybudujte vstupní tunel, kterým se lze pro plazit po ètyøech. Zajistìte, aby vstup nesmìøoval proti vìtru. Ke snížení pravdìpodobnosti, že se to stane mùžete tunel zahnout nebo postavit vìtrolam. Na zem vyznaète kruh o prùmìru 4metry a prošlapte ho, abyste pøed zahájením stavby zpevnili podlahu. Na obvod pokládejte vyøíznuté kvádry.poèítejte s vykopáním tunelu nebo nechte prostor pro vstup. Na první øadu kvádrù položte další, ale tak jako když se kladou cihly tedy prostøedkem na pøedchozí spáry.Stavte další vrstvi ale každá a leží na spodní øadì jen z poloviny, aby se stìny iglú sklánìli dovnitø a vznikla kopule. Pøitom vybudujte obloukový vstup. Nakonec vršek uzavøete vrchním kvádrem. U stropu a u zemì prorazte ventilaèní otvory. Všechny ostatní spáry ucpìte snìhem.Vyhlaïte zevnitø povrch, aby z nìj neodkapávala voda, která tak steèe po stìnách.

Iglú spirálová metoda

Postavte první øadu kvádrù a potom je vytvarujte do spirály. Pokud osu poèáteèní spirály skloníte dovnitø a kvádry vytvarujete tak, aby smìøovaly do støedu, nebudete je muset klást na sebe jen polovinou plochy. Posledních nìkolik kvádrù položeních do støedu bude možná pøi tom nutno podložit. Vstup proøíznìte spodní øadou kvádrù, nebo pod ním vykopejte tunel. Jste-li vyèerpaní na ukonèení stavby lze jako vstup použit otvor uprostøed støechy.

Snìžný dùm z padáku

Je to užiteèná stavba, pokud jste uvízli na moøském ledu, kde mùže být obtížné najít dostatek snìhu na jedno èi nìkolik iglú pro více lidí. Sníh nebo vhodné kusy ledu hledejte v horách ledu vytlaèených nad povrch. Vyznaète na zemi kruh a postavte kolem zeï ze snìhových kvádrù do výšky asi 1metru. Jste-li na ledu, ponechte místo pro vchod – nebude možné vykopat vstupní tunel. V podlaze vykopejte níže položený prostor, kam bude klesat chladný vzduch.

Pøi stavbì pøístøešku pamatujte

· Typ pøístøešku závisí na:Dostupnosti materiálu, náøadí a pøed èím se chcete ukrýt (Vítr, Sníh, Déš, Hmyz.)

· Jak dlouho hodláte na daném místì zùstat?

· Všechny pøístøešky musí být odpovídajícím zpùsobem vìtrané, aby se zabránilo otravì oxidem uhlièitým (Pøíznaky jsou podobné jako opilost)

· Pravidelnì odstraòujte napadaný sníh pøed vchodem, aby jej nezatarasil

· Èím je pøístøešek menší tím je v nìm více tepla

Bez ohledu na pokles venkovní teploty neklesne teplota v dobøe postaveném pøístøešku pod -10 stupòù.I pouhým zapálením svíèky teplota vstoupne asi o ètyøi stupnì.Tradièním eskymáckým zpùsobem vyhøívaní iglú byl knot v misce s tukem.Ve vìtších pøístøešcích rozdìlejte oheò, pokud nemáte døevo mùže posloužit jako náhrada plynový hoøák nebo tuk na kostech.

Pasti

!!!Pozor vìtší verze tìchto pastí mohou být kromì koøisti nebezpeèné pro èlovìka!!!

U vìtšiny malých živoèichù je chytaní do pastí snazší než lov.I když malé zvíøe zpozorujete, pøedstavuje velmi malý cíl snadno se ukryje.Chytaní do pasti nevyžaduje takovou fyzickou zruènost a mùžete pøi nìm využít èas na shánìní další potravy.Existuje mnoho promyšlených pastí se složitými mechanizmy.Jejich konstrukce vyžaduje èas a znaènou fyzickou námahu. Èlovìk v krizové situaci potøebuje jednoduché pasti které se snadno zapamatují i staví.Protože však rùzné druhy živoèichù mají rùzné zvyky, je nutné znát velké množství typù pastí.Když jedna selže, lze zkonstruovat jiný, vše je jen otázkou èasu a omylù.

Kde stavìt pasti

Najdìte pìšinky èi stezky vedoucí od doupìte k místu, kam chodí za potravou a vodou. Hledejte pøirozenì zúžené cesty kde bude muset zvíøe projít (padlý kámen èi místo kde prochází stezka pod pøekážkou).Neumísujte past blízko doupìte.Pravì tam zvíøe sedí a nasává vzduch.Pokud bude mít nìjaké podezøení zùstane na místì nebo použije jinou, ménì obvyklou cestu

Druhy pastí

Mechanizmy pastí využívají tyto principy:zhmoždìní, škrcení, povìšení, zapletení.

Tluèka zhmoždí.Oko škrtí.Pružné stromky mohou past zefektivnit a vyzdvihnout koøist do vzduchu-povìšení.Èím je strom vyšší tím úèinnìji zvíøe vyzdvihne a do sítì se zvíøe zase zaplete.Nìkteré pasti spojují dva èí více tìchto principù.

Pravidla pro pasti

1.nenarušujte okolí:

Nešlapte na zvíøecí stezku.Veškeré pøípravy proveïte mimo ni a nenechejte známky vaší pøítomnosti.

2.zakryjte pach:

Pastí se dotýkejte co nejménì a pokud možno používejte rukavice. Nevyrábìjte past umístìnou mezi lístkovými stromy z borovice.

3.maskování:

Èerstvì uøíznuté konce døeva pokryjte blátem.Všechna oka zakryjte tak aby vypadali co nejpøirozenìji.

4.vyrobte je silné:

Zvøe chycené do pasti bojuje o život.Pøi pokusu o útìk vydává velké množství energie, pøi to se ukážou veškerá slabá místa pasti

Oka

Oka jsou ty nejjednodušší pasti a mìla by být souèástí všech krabièek poslední záchrany. Jsou vyrobena z neželezného kovu s volným oèkem na konci, který prochází druhý druhým koncem drátu, jenž je potom pøipevnìn ke kolíku, kameni nebo stromu. Oko je pohyblivá smyèka, která dokáže chytit malá zvíøata kolem krku a velká za konèetinu.

Oheò

Oheò mùže pøedstavovat hranici mezi životem a smrtí.Nejen že umožní pøipravovat potravu, ale také s ní šetøí, protože jeho teplo uspoøí kalorie, které by tìlo spotøebovalo pøi tvorbì tepla. Mùžete vysušit odìv a zajistit pohodlí. Dokáže zahnat nebezpeèná zvíøata a jeho kouø udrží hmyz v uctivé vzdálenosti. Lze jej používat k zahøátí kovu a výrobì nástrojù, k zaostøení klackù a vypalování hrncù. Využijte oheò jak to jde:všechny tyto vìci umí dìlat souèasnì.

Oheò se skládá ze tøí faktorù: Vzduch, Teplo, Palivo. Pokud jeden ze tøí faktorù zaène chybìt oheò zajde.

Pøi zapalování ohnì vždy zajistìte dostateèný pøívod vzduchu, dostatek paliva a dostateènì

horký pøedmìt, kterým palivo zapalujete.Ke vzniku plamene je tøeba, aby vzduch s palivem trvale reagoval. Èím víc je pøivádìno kyslíku, tím je oheò jasnìjší. Vìtrem nebo foukáním se oheò rozdmýchá na vyšší teploty a rychle spaluje palivo. Pøi snížení ventilace nehoøí oheò tak prudce, oharky mohou žhnout a spotøebují ménì paliva. Díky pochopení tìchto principù je možné vyhnout se kouøícím ohòùm. Kouø je dùsledek nedokonalého spalovaní – dáme-li se pozor mùžeme kouø témìø eliminovat.

Pøíprava

Nejdøíve zajistìte, abyste mìli dostateèné množství troudu, podpalu a paliva. Potom pøipravte ohništì, kde budete mít oheò pod kontrolou. Pøi neopatrném používaní se oheò mùže vymknout z rukou a pøivodit pohromu.

Ohništì

Ohništì je tøeba pøipravit peèlivì.Vyberte si kryté místo, zvláštì v silném vìtru. Kromì signalizace nebo výjimeènì k ohøátí doèasného úkrytu pod vìtví nebo v díøe ve snìhu, nerozdìlávejte oheò u kmene stromu nebo paøezu. Odkliïte listy, vìtvièky, mech a suchou trávu o prùmìru alespoò 2metry a vše odškrábejte, až se dostanete na holou zem. Je-li pùda vlhká nebo pokrytá snìhem, je tøeba založit oheò na podložce. Vyrobte ji z vrstvy zelených klád pokrytých zeminou nebo z vrstvy kamenù.pokud je zemì rozmáèená, nebo sníh hluboký je potøeba postavit plošinu ve vzduchu takzvaní chrámový oheò.

Troud

Troud je jakákoliv látka, kterou lze zapálit jen minimální teplem. Dobrému troudu staèí k zapálení jen jiskra. Kvalitním troudem mùže být bøezová kùra, suchá tráva, jemné døevìné hoblinky, prachové peøí, voskovaný papír a chomáèky bavlny z odìvu. Stejnì tak rozmìlnìné jedlové šišky, borové jehlièí a lýko cedru. Výborné jsou sušené houby, jsou-li poøádnì rozmìlnìné, patøí také mezi ten nejlepší troud.

A už použijete jakýkoliv troud, musí být suchý.Dobrým nápadem je nosit sebou troud ve vodotìsné nádobì.

Podpal

Podpal je døevo užívané k rozdmýchaní plamenù z troudu tak, aby bylo možné pálit vìtší a ménì hoølavé látky.Nejlepší podpal je tvoøen malými suchými vìtvièkami, pøièemž jsou vhodnìjší mìkèí døeva, protože se rychle rozhoøí. Ta, která obsahují smùlu, hoøí snadno a rozdìlání ohnì je pak hraèkou. Nevýhodou mìkkého døeva je, že èasto vydává jiskry a hoøí velmi rychle. K zapálení hlavního paliva jej budete potøebovat víc a pokud je hlavní palivo tvoøeno takovým døevem, rychle se spotøebuje.

Nesbírejte podpal pøímo ze zemì, je témìø vždy vlhké. Odlamujte ho ze stojících soušek.je-li povrch vlhký, oškrábejte ho, dokud nenarazíte na suchý støed.

Palivo

K rozhoøení používejte døevo ze stojících stromù.Když se poøádnì rozhoøí, mùžete používat zelenìjší døevo nebo sušit vlhké døevo. Všeobecným pravidlem je, èím je døevo tìžší, tím více vydá tepla – to platí o zeleném i suchém døevì. Smícháním zeleného døeva a suchého døeva vznikne trvanlivý oheò, který je zvláš užiteèný v noci.

Tvrdá døeva: Napøíklad dub, buk nebo hikory – hoøí velmi dobøe, vydávají velké množství tepla a dlouho vydrží jako horké uhlíky. Oheò z nìho hoøí po celou noc.

Mìkká døeva:Hoøí pøíliš rychle a dávají jiskry. Nejhorším tvùrcem jisker jsou, cedr, olše,Borovice, kaštan a vrba. Pamatujte že vlhké døevo kouøí a mùže vypudit hmyz.

V oblastech, kde je døevo vzácné nebo nedostupné, je nutné najít jiné palivo.

Rašelina

rašelinu lze èasto nalézt v odvodnìných bažinách. Pod nohou je mìkká, pružná a mùže být odhalena u kraje skalních výbìžkù – vypadá èerná a vláknitá. Snadno se øeže nožem a pøi hoøení potøebuje dobrou ventilaci.

Uhlí

uhlí se dá nìkdy najít na povrchu – v severské tundøe jsou velká nalezištì.

Jílovitá bøidlice

Jílovité bøidlice jsou èasto bohaté na ropu a snadno hoøí.I nìkteré písky obsahují ropu – pøi hoøení vydávají tìžký olejnatý kouø, který je vhodný pro signální oheò, a také uvolòuje velké množství tepla.

Oleje

Pokud jste mìli poruchu nebo nehodu, pøi které nádrže zùstali nedotèené, mùžete pálit naftu, benzín, nemrznoucí smìs, hydraulickou kapalinu a další hoølavé kapaliny. I repetent proti hmyzu lze spalovat. Nemrznoucí smìs výbornì poslouží k zažehnutí tìžších motorových olejù. S trochou manganistanu draselného jej mùžete zapálit bìhem nìkolika sekund. Ve velmi chladných oblastech vylijte olej ze spodku klikové skøínì døíve nìž ztuhne. Nemáte-li žádnou nádobu, vylijte jej na zem a pozdìji použijte v pevném stavu. Pneumatiky, èalounìní, gumová tìsnìní a mnoho dalších vìcí lze spálit z jakéhokoliv vraku. Ménì hoølavé látky pøed pokusem

o spálení namoète v oleji.

Živoèišné tuky

Také je lze použít s knotem v nádobì s dostateèným pøívodem vzduchu. Pøi používaní ohnì z tuku lze spalovat i kosti.

Rozdìlávaní ohnì

Položte na zem vrstvu troudu a kolem ní vytvoøte kužel z podpalu. Za silného vìtru opøete podpal o poleno na závìtrné stranì. Zapalte troud. Když podpal chytne, pøiložte silnìjší klacky. Také mùžete vzít svazek vìtvièek, ne silnìjších než zápalka, zapálit je a potom je vložit do kuželu.

Zápalky pøedstavují nejjednodušší zpùsob zapálení ohnì. Noste sebou ne-bezpeènostní zápalky, které je možné zapálit o cokoliv. Zabalte je do vodotìsného obalu a tak aby nemohli chrastit (náhodné vznícení). Zakapáním voskem obì záležitosti zajistíte. Nìkteøí lidé zápalky pùlí a je možné je rozdìlit až na ètyøi kousky, ale neriskujte – jedna, která funguje je lepší než šest, které nefungují.

Voda

Voda je životnì dùležitá a nezbytná k životu. Veškerý život je na ní závislý a všechny živé organizmy jí obsahují. Prùmìrný èlovìk je schopen pøežít tøi týdny bez jídla, ale jen tøi dny bez vody. Voda je prioritou èíslo jedna. Nezaènìte vodu hledat, až když vám dojde. Uchovejte tu co máte a co nejdøíve najdìte její zdroj. Nejvhodnìjší je èerstvá tekoucí voda, ale všechnu vodu je možné sterilizovat vaøením nebo chemickými èistícími pøístroji.

Lidské tìlo je tvoøeno ze 75% vodou. Voda slouží pøi udržovaní konstantní teploty tìla, je potøebná k udržovaní funkce ledvin pøi vyluèovaní odpadù a také urèitým zpùsobem vede nervové impulsy. Ale tekutiny uložené v tìle jsou omezené, a ztracená voda musí být nahrazena jinou.

Ztráta vody

Prùmìrný èlovìk vylouèí 2-3litry vody za den. Jedna osoba která odpoèívá ve stínu, pøijde asi o 1litr vody. Ke ztrátì tekutin dochází pøi samotném dýchaní a ztráta pøi dýchaní a pøi pocení se zvyšuje prací a teplotou. Vyluèování tekutin je ještì více zvýšeno pøi zvracení a prùjmu. Aby se uchovala kritická rovnováha, je tøeba ztrátu vody nahradit zase samotnou vodou nebo vodou obsaženou v potravì.

Jak uchovat tekutiny

* Nenamáhejte se, pouze odpoèívejte
* Nekuøte
* Zùstaòte v chladu, ve stínu, popøípadì pøístøešku
* Neležte na horké zemi nebo na jiném ohøátém povrchu
* Nejezte.Potrava odvádí znaèné množství vody
* Nepijte alkohol, jehož odbourávaní odèerpává životnì dùležitou vodu
* Dýchejte nosem, nikoliv ústy

Hledání vody

Nejdøíve se podívejte na dno údolí, kam se voda pøirozenì stahuje. Pokud nevidíte potoky nebo rybníèky, hledejte zelené plochy vegetace a zkuste na nich kopat. Možná že voda bude tìsnì pod povrchem a do vykopané díry nateèe. I kopání v prùrvách a vyschlých øíèních korytech vás, obzvláštì ve štìrkovitých oblastech, mùže dovést k podpovrchovému prameni. V horách hledejte vodu ve štìrbinách.

Budete-li kopat na pobøeží nad úrovní vody pøi pøílivu, obzvláštì v oblastech, kde jsou píseèné duny, máte velkou šanci získat 5cm sladké vody, která se pøefiltruje a dostane se nad tìžší slanou vodu. Nemusí být pøíliš chutná, ale dá se pít. V místì, kde do moøe spadají útesy, hledejte bujnou vegetaci ve zlomech ve skalách a možná najdete pramínek. Nemùžete-li najít žádnou sladkou vodu, pøefiltrujte slanou.

Sbìr rosy a deštì

Navzdory kyselým dešùm, které jsou zapøíèinìni prùmyslovými zmìnami a mohou zpùsobit nahromadìní neèistot v pùdì, je dešová voda všude pitná a je jen jí tøeba nasbírat. Využijte co nejvìtší jímku a vodu nalévejte do jakýchkoliv nádob. Voda se dobøe uchovává v díøe, kterou vykopete v zemi a vyložíte jílem, ale musíte jí mít stále pøikrytou. Nemáte-li žádný nepropustný materiál, použijte plech nebo kùru stromù. pokud máte o nasbírané vodì pochybnosti, pøevaøte jí.

V oblastech, ve kterých je pøes den velké horko a v noci zima, mùžete ráno èekat velké množství rosy. Poté co na kovových pøedmìtech zkondenzuje, mùžete jí sebrat houbièkou nebo slíznout. Nebo si dejte kolem kotníkù šátek a projdìte mokrou vegetací. Vodu ze šátku vysajte nebo vyždímejte.

Kondenzace

Koøeny stromù a rostlin vytahují vodu ze zemì, ale strom jí mùže vytáhnout z podzemní hladiny vody, která je 15metrù nebo více pod povrchem zemì, což je pøíliš hluboko na to, abyste se k ní dokopali. Ani to nezkoušejte.Na listnatou vìtev stromu navléknìte igelitový sáèek a nechte strom, aby pro vás vodu vypumpoval. Vláha z listù v sáèku zkondenzuje a vy získáte vodu.

sluneèní destilaèní pøístroj

Vykopejte 45cm hlubokou díru o prùmìru asi 90cm. Do jejího støedu umístìte nádobu na sebranou vodu a díru pøikryjte kusem igelitu, který vytvarujte do kornoutu. Sluneèní teplo zvyšuje teplotu vzduchu a pùdy a dochází k vypaøování.po nasycení vzduchu dochází na spodní stranì igelitové plachty ke kondenzaci vody, která stéká do pøipravené nádoby. Tato metoda je obzvláš efektivní v pouštních oblastech, a tam kde jsou horké dny a chladné noci. Umìlá hmota se ochlazuje rychleji než vzduch, a tím dochází k silné kondenzaci.Tento pøístroj by mìl nasbírat nejménì 0.55litru za jeden den.

Destilace

K destilaci tekutin musíte vyrobit zaøízení, které by fungovalo jako laboratorní chladiè. Do pøiklopené nádoby s vodou postavené nad oheò prostrète jeden konec trubièky a druhý vložte do utìsnìné sbìrné nádoby, kterou je nejlepší vložit do tøetí nádoby s vodou, jež poslouží jako izolaèní vrstva a ochlazuje páru procházející trubièkou.

Voda z ledu a snìhu

Radìji rozpouštìjte led než sníh, nebo dostanete vìtší množství vody pøi menší spotøebì tepla: dvakrát tolik vody za polovinu tepla. Sníh rozpustíte tak, že jeho malé množství vložíte do hrnce, pod kterým rozdìláte oheò. Postupnì pøidávejte sníh. Kdyby jste do hrnce dali velké množství snìhu najednou, spodní vrstva by se rozpustila a vsákla do vrchní vrstvy snìhu.

Voda z rostlin

Rostliny ve tvaru poháru a dutiny mezi listy broméliovitých rostlin èasto slouží jako rezervátor vody. V bambusu najdete vodu v jeho dutých kloubech. Bývá vìtšinou ve starších a nažloutlých kmíncích.Zatøeste s nimi a pokud uslyšíte šplouchat vodu, udìlejte u spodního konce každého kloubu záøez a vodu vylijte.

· Popínavé rostliny

Popínavé rostliny s drsnou kùrou a s asi 5cm dlouhými výhonky mohou být užiteèným zdrojem vody. Ale musíte se zkušeností nauèit, které z nich vodu obsahují, nebo ne ve všech najdete pitnou vodu a nìkteré mají dokonce jedovatou hlízu. Z jedovatých druhù vytéká po naøíznutí lepkavá mléèná tekutina. Nìkteré popínavé rostliny dráždí pøi doteku kùži, takže nechte tekutinu radìji kapat do úst, než abyste si do nich vložili pøímo stonek. Nejlepší je nasbírat tekutinu do nádoby. K získaní vody si vyberte urèitý stonek popínavé rostliny a podívejte se kam až vede. Natáhnìte se co nejvýše a do stonku udìlejte hluboký záøez. Ten samý stonek uøíznìte nízko u zemì a nechejte z nìj vodu odkapat do pøipravené nádoby.

· Koøeny

Australský vodní strom a pouštní dub mají koøeny blízko pod povrchem. Vypáète je ze zemì a naøezejte je na 30cm dlouhé kusy. Odstraòte kùru a tekutinu vysajte, nebo oholte dužinu a vymaèkejte jí do úst.

· Palmy

Palmy buri, kokosovník a nipa obsahují cukrovou tekutinu, která je pitná. Ohnìte kvetoucí stonek smìrem dolù a odøíznìte jeho vršek. Pokud každých 12 hodin odøíznete ze stonku tenký plátek, dojde k obnovení toku a mùžete nasbírat až jeden litr tekutin dennì. Kokosové mléko má znaèný obsah vody, ale mléko zralých oøechù má navíc silné projímavé úèinky, takže pokud byste ho vypili pøíliš mnoho, mohli byste dostat prùjem a ztratit tak velké množství tekutin.

· Kaktusy

Jak, plody tak tìlo kaktusù obsahuje vodu, ale ne u všech kaktusù je pitná – napøíklad obrovský rozvìtvený arizonský kaktus saqurro je velmi jedovatý. Dejte si pozor na kaktusové trny, obzvláš ty jemné, které se velmi nesnadno odstraòují a pokud zùstanou v kùži, mohou zhnisat.

Voda ze zvíøat

Zvíøecí oèi obsahují vodu, kterou mùžete vysát. Všechny ryby mají v tìle pitnou tekutinu. Obzvláš u velkých ryb najdete rezervoár sladké vody kolem páteøe. Získáte jí tím, že rybu položíte na bok, vykucháte, odstraníte páteø a pak vodu vypijete. Ostatní šávu z ryby obsaženou v mase nepijte, nebo je bohatá na bílkoviny a na jejich trávení byste spotøebovali pøíliš mnoho vody.

I pouštní zvíøata mohou být zdrojem vody. V období sucha v severovýchodní Austrálii vyhrabávají domorodci ze suché hlíny pouštní žáby, které v ní hledají chlad nutný pro pøežití. Ve svém tìle uchovávají vodu, kterou je možné vymaèkat.

Dùsledky dehydratace v teplých pásmech

· 1 hodina: žízeò
· 2 hodina: podlomení mysli
· 3 hodina: Ztráta chuti k jídlu
· 4 hodina:Špatnì od žaludku
· 5 hodina:Bolení hlavy
· 6 hodina:Závra
· 7 hodina:Obtíže s mluvením
· 8 hodina:obtíže s dýcháním
· 9 hodina:neschopnost jíst
· 10 hodina:Selhávaní smyslù
· 11 hodina:Zhroucení
· 12 hodina:Vìtšinou se zhroutíte po ztrátì 12% své tìlesné váhy

Jestliže se hodláte nìjakou dobu usadit na urèitém místì, tento druh filtru vám ušetøí hezký kus èasu.

Jídlo

Tìlo potøebuje pøíjmat potravu, aby mohlo tvoøit teplo, doplnit energii a zajistit pøísun látek potøebních k tvorbì nových tkaní, pro rùst náhradu nebo reprodukci. Zdravé tìlo vydrží nìjaký èas na zásobách ,které má ve svých tkaních uložené. Nedostatek jídla ale znemožòuje udržení tìlesné teploty, odpoèinutí po namáhavé práci nebo po zranìní. Lidské tìlo bez problémù tráví maso, tak rostliny a proto jsme schopni jíst témìø všechno ze živoèišné i rostlinné øíše.

Nespoléhejte se na nejjednodušší zdroj potravy. Pro èlovìka v nároèných podmínkách je prvoøadým úkolem zásobit se množstvím vyvážené stravy.

Pokud táboøíte uprostøed území zamoøeném králíky a veèeøe vám sama skáèe do hrnce, mùžete umøít na nedostatek látek, které v králièím mase

nejsou.Vaše strava musí obsahovat velkou škálu látek které poskytují správné množství živin a dostatek energie na celí den. Tyto živiny musí obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky, minerály, a další stopové prvky

Potøebná energie
Bez vykonávaní fyzické námahy jakéhokoliv druhu, spotøebuje prùmìrný èlovìk ve zcela klidném stavu 70kalorií za hodinu k udržení základního metabolizmu. Jedná se o zabezpeèení základních lidských funkcí, jako je dýchaní a krevní obìh. Kalorie je jednotka tepla-množství potøebné ke zvýšení jednoho litru vody o jeden stupeò celsia.

Sacharidy 1g produkuje 4kalorie

Tuky 1g produkuje 9 kalorií

Bílkoviny 1g produkuje 4 kalorie

Sacharidy
Sacharidy pøedstavují pøevážnou èást potravy a jsou hlavním zdrojem energie, ne pouze pro fyzickou námahu, ale slouží také jako pohonná látka vnitøních funkcí a nervového systému. Sacharidy se skládají z uhlíkù, vodíku a kyslíku a jsou syntetizovány rostlinami. Velice jednoduše jsou v tìle pøemìnìny na energii a k tomu nevyžadují pøíjem velkého množství vody. Zabraòuji ketóze, což jsou zažívací potíže, zvracení a nevolnost zpùsobené nadmìrným úbytkem tìlesných tukù bìhem hladovìní, ale mají dvì nevýhody: neobsahují vitamín B a mohou zpùsobit zácpu. Existují dva druhy sacharidù cukry (sirup, med, melasa, ovoce) a škrob (obilí, koøenech, hlízách)

Tuky
Tuky obsahují stejné prvky jako sacharidy, ale jinak zkombinované. Jsou také zkoncentrovaným zdrojem energie, nebo poskytují dvakrát vìtší energii než sacharidy. V tìle jsou uskladnìni jako podkožní tuk, a kolem orgánu kde slouží jako ochrana a izolaèní vrstva. Jsou nerozpustné ve vodì a pøedtím než mohou být vstøebány, vyžadují dlouhodobý zažívací proces, který vyžaduje pøimìøený pøísun vody. Tuky izolují tìlo, ochraòují organy a budují energetické zásoby.Najdeme je ve zvíøatech, rybách, vejcích, mléce, oøechách, a v nìkteré zeleninì a houbách.

Bílkoviny
Bílkoviny jsou základní chemickou jednotkou živé hmoty. Jsou jedinými složkami potravy obsahující dusík, a proto jsou zásadní pro rùst a nápravu tìla. Tvoøí je komplexi chemických struktur-aminokyselin, které se vyskytují v tisících rùzných kombinací. Základním zdrojem bílkovin je: maso, ryby, vejce, mléèné výrobky, oøechy, luštìniny.
Máme dva druhy bílkovin plnohodnotné neboli živoèišné (obsahují všechny aminokyseliny) a neplnohodnotné bílkoviny neboli rostlinné (neobsahují všechny aminokyseliny). Pokud ve stravì chybí sacharidy a tuky, jsou bílkoviny použity ke generovaní energie, ale na úkor dalších tìlesných potøeb.

Minerály
Nìkteré druhy minerálù potøebuje tìlo pomìrnì velké množství, jako napøíklad vápník, fosfor, sodík, chlor, draslík, síra a hoøèík. Jiné jako železo, fluor nebo jod jsou vyžadovány v mnohem menším množství.Vápník je potøebný pro rùst kostí a zubù, ale má i vliv na fungovaní svalù a srážení krve. Všechny minerály mají v tìlesných funkcích životní roli a patøí mezi nutné živiny.

Stopové prvky
Stopové prvky zahrnují:stroncium, hliník, arsen, zlato a další chemikálie v nepatrném množství. Jejich pøesná funkce není dosud známá.

Vitamíny
Vitamíny jsou nezbytné pro zdravý a mají dùležitou roli nejen v udržovaní tìla, ale také pøi ochranì proti nemocem. Existuje asi 40 druhù vitamínù, ale jen 12 je pro èlovìka zásadních. Vitamíny dìlíme na rozpustné ve vodì,pro nás nejvýznamnìjší B-komplex, C , a v tucích, A, K, D, E.

Jedlé rostliny

Na svìtì je jen nìkolik málo míst, kde nenajdete vegetaci. V samotné Evropì roste 10 000 jedlých divokých rostlin. Jediná dovednost potøebná pro jejich využití je jejich znalost, která z nich je která a kde je nalézt.Nìkteré jedlé rostliny ale mají nízkou výživovou hodnotu , proto se nauète která z nich má nejvíce živin. Obzvláš se seznamte s tìmi co se vyskytují hojnì a po celý rok. Také se nauète poznávat jedovaté rostliny (pøevážnì v tropických oblastech).

Rostliny obsahují základní vitamíny a minerály a jsou bohaté na uhlovodany a bílkoviny. Nìkteré obsahují i tuk a všechny poskytují vlákninu, potøebnou k udržení tìla v dobrém práce schopném stavu.

Nejezte naráz velké množství jedlých rostlin a pokud na nì nejste zvyklí, uštípnìte si nejprve zkušební vzorek a pøidejte ho do hrnce k vaøenému pokrmu, a tím si na rostlinu postupnì zvyknete. Pokud dáte svému žaludku šanci pøivyknout si na nové jídlo, pøizpùsobí se a neodmítne ho.
Nemyslete si že rostlina kterou jedly ptáci, savci nebo hmyz, je jedlá i pro lidi. Opice jsou jakýmsi znamením, ale ne jistotou, že rostlina je vhodná i pro èlovìka.

Testování nových rostlin

· Snažte se rostlinu identifikovat, ujistìte se že rostlina není slizká nebo zpola snìdená
èervem

· Nìkteré rostliny ve staøí mìní svùj chemický obsah a stanou se jedovatými

· Malé množství rozdrte, a pokud páchne jako hoøké mandle nebo broskev – Vyhoïte ji –

· Lehce vmáèknìte malé množství šávy na pokožku, a pokud se objeví reakce–Vyhoïte ji-

· Malé množství nechte v ústech, pokud se neobjeví žádný pøíznak polknìte malý kousek

· Jestliže se neobjeví po dobu jedné až pìti hodiny žádná reakce, mùžeme rostlinu považovat za bezpeènou

Sbíraní rostlin

Listy a stonky: Mladé, obvykle bledì zelené listy a stonky jsou chutnìjší a jemnìjší. Starší Rostlinky jsou tužší a více hoøké. Listy odøíznìte poblíž stonku. Listi jen tak odtrhnuté se snadno ponièí. Mohou zvadnout a ztratit kvalitu ještì pøedtím než se dostanou do hrnce.

Koøeny a hlízy: Vybírejte si vìtší rostliny. Nìkteré se budou tìžko vytahovat. Pro Usnadnìní rostlinu kolem do kola okopejte a koøeny a hlízy vypáète.

Ovoce a oøechy: Sbírejte jen zralé a zcela zabarvené ovoce. Tvrdé a zelené ovoce není stravitelné. Oøechy které leží u koøene stromu budou zralé.

Semínka a zrnka: Pozor nìkteré obsahují smrtelné jedy. Ochutnáváním vám neublíží, ale nespolknìte je.

Rostliny kterým se vyhnìte
!!Jed!! Ve svìtì rostlin jsou dva pomìrnì bìžné jedy, ale oba jsou snadno zjistitelné

Kyselina kyanovodíková:Chutná a je cítit po hoøkých mandlích nebo broskvích. Velmi podobný jed obsahuje Prunuslaurocerasus, který má listy podobné vavøínu

Kyselina šavelová:jejíž soli se pøirozenì vyskytují v nìkterých rostlinách, napøíklad v révení dlanité. Je rozpoznatelná ostrým suchým, pichlavým nebo pálivým pocitem pøi doteku s kùží nebo jazykem.

· Nesbírejte rostliny s mléènou šávou, pokud je nerozeznáte jako bezpeèné(pampeliška)

· Nesbírejte èervené rostliny, obzvláš tropické

· Nesbírejte ovoce, které je rozdìlené na pìt dílkù, pokud je nepoznáte jako bezpeèné

· Nesbírejte trávy které mají na stonku èí listech trny.(podráždí vám ústa a trávící trakt)

· Nesbírejte staré nebo vadnoucí listy.(nìkteré listy po uvadnutí vytváøí kyanovodík)

Zvíøata jako potrava

Všechna zvíøata mohou být zdrojem živin. Nìkteré druhy z nich, vèetnì èervù a hmyzu se dají jednoduše nasbírat, ale vìtšina z nich musí být chycena do pasti nebo ulovena.Vyžaduje to znalost zvíøat a loveckých metod. Èím víc o zvíøatech víte, tím lépe, ale nejvíce vám pomohou vaše obecné znalosti o pøírodì a pozorování v divoèinì. Neexistuje jeden pøístup, musíte se uèit pokusem a omylem.

Je tøeba poznat zvyky všech druhù zvíøat, zjistit kde pøespávají, èím se živý a kde moèí. Musíte se nauèit jak nejlépe zabít, jaké pasti nastražit a jak svùj humánní instinkt s osobním prospìchem.

Nejlepší zvíøata na chu jsou dospìlé samice (mají více tuku a maso je køehèí a stravitelnìjší). Èím mladší je zvíøe tím libovìjší maso má. Dospìlí samec je nejtlustším tìsnì pøed obdobím páøení.Bìhem období páøení samec výraznì zhubne, tuk zmizí a dokonce i normálnì bohatá kostní døen se zmìní.Zvíøata si vytváøejí tukové zásoby na zimu a v letních mìsících hubnou. Èím víc je zvíøe starší tím má více tuku a tužší maso.

· Vyhledávání zvìøe

Na svìtì je jen velmi málo míst, na kterých nežijí žádná divoká zvíøata, ale nìkdy jsou známky jejich výskytu nejasné.Pokud jste schopni rozeznávat a èíst znamení, která zvíøata zanechávají a dokážete zvíøe identifikovat, máte vyhráno.

Vìtšina savcù se bìhem úsvitu a soumraku pøemísuje. Pouze ty vìtší a silnìjší si troufají ven i bìhem dne. Vìtší býložravci potøebují na pastvu celý den, aby uspokojili svou potøebu. Nìkteøí velice malí musí jíst tak èasto, že jsou nìkdy aktivní po celý den. Ale vìtšina menších savcù, jako králíci jedí pøevážnì noci, a své zvyky mìní pouze pokud je špatné poèasí. Zvíøata která se živý jinými zvíøaty, loví v dobì, kdy je jejich koøist aktivní. To samé platí pro vás pokud je chcete lovit. Ale mùžete získat mnoho informací o zvíøeti, aniž byste ho nìkdy vidìli živé a nastražit pasti, do kterých se pøi svém lovu chytne.

· Stopy a znamení

Vìtšina zvíøat má své stalé zvyky a pohybuje se po stále stejných trasách mezi místem, kde pije, místem kde jí a místem, kde spí. Všímejte si znaèení tìchto tras. Stopy budou zøetelnìjší na mokré zemi, snìhu nebo vlhkém písku, ale jiná znamení jsou viditelnìjší v husté vegetaci.

Velikost zanechaného otisku je úmìrná velikosti zvíøete.Stáøí stopy mùžete urèit podle ostrosti a množství vláhy v ní. Èím je stopa jasnìjší tím je vìtší pravdìpodobnost, že je novìjší

· Známky po krmení

Zpùsob, jakým je kùra stažená ze stromù, okousané skoøápky od oøechù, èásteènì snìdené ovoce, okousané výhonky a zbytky koøisti nebo její znièená hnízda - to všechno nasvìdèuje, že v okolí žijí a loví zvíøata.

· Hrabání

Nìkterá zvíøata hrabají v zemi, aby našla hmyz a hlízy. Obzvláštì prasata pøevracejí velké plochy pùdy. Pokud je pùda stále drobivá a èerstvá, znamená to, že tam zvíøe bylo pøed nedávnem. Velká bahništì jsou obvykle znamením po prasatech.Menší škrábance mohou být udìlány veverkou, která hledala výhonky.

· Vùnì a pachy

Poslouchejte zvuky kolem sebe a všímejte si pachù.Urèitì ukazují na existenci života zvíøete a kde žije jedno, bude i další – kde žije koøist, tam budou žít i dravci.hodnì lidí zanedbává svùj èich ale je tøeba ho zase rozvinout.Nìkteré zvíøecí pachy jsou velice silné, zejména lišèí.

· Doupata a nory

Hodnì zvíøat žije v doupatech, obvykle na zemi dále od vody. Králíci a veverky zemní si nedìlají starosti s jejich maskováním, ale pøesto mají jeden èi dva otvory náhradní pro pøípad nouze. Dravci mívají svá doupata v døevnatých oblastech a otvory do nich obvykle schovávají.

Pøíprava úlovku

Pozor – nemocná zvíøata

Na tváøích zvíøat jsou lymfatické uzliny, pokud jsou velká nebo zvláštì zbarvená, jsou pøíznakem nemoci.Všechna zvíøata, která mají zdeformované èi netypicky zbarvenou hlavu, by se mìla uvaøit

- potom je jen malé riziko infekce z jeho snìdení.

Žádná èást koøisti by nemìla pøijít nazmar.Peèlivou úpravou získáte maximální výživnou hodnotu a využijete èásti, které nemùžete sníst. proveïte to ve ètyø fázích:

· Vykrvácení, které je nezbytné, pokud se má maso uchovat delší dobu a bez nìhož má velice výraznou chu

· Stahování, aby se kùže nebo kožešina mohla použít na pøístøeší nebo odìv.

· Vyvrhování, k odstranìní vnitøností a získaní drobù (pozor na játra, pokud mají

nažloutlé skvrny a výraznì zapáchají, vyhoïte je nebo je použijte do pastí jako návnadu).

· Porcování, k získaní kusù vhodných pro rùzné zpùsoby tepelné úpravy.

Nezahazujte krev, je bohatá na vitamíny a minerály vèetnì soli, která by jinak ve stravì èlovìka v krizové situaci mohla chybìt.

Ryby a rybaøení

ryby jsou cenným zdrojem živin. Obsahují bílkoviny, vitamíny a tuky. Veškeré sladkovodní ryby jsou jedlé, ale nìkteré tropické druhy mohou být nebezpeèné: elektrický paùhoø, sladkovodní rejnok, piranì.

Bìžný zpùsob lovu na udici vyžaduje jisté schopnosti, ale pokud vezmete v úvahu, jak se ryby živý, mùžete mít úspìch. Velikost ryb jde od drobných støevlí až po druhy ohromné velikosti, jako je tøeba tropický nilský okoun.Jejich potrava a zvyky se mohou významnì lišit. Rùzné druhy žerou v rùzné doby a v rùzných hloubkách. Nìkteré loví jiné ryby, nìkteré se živý èervy a hmyzem, ale všechny lze vhodnou návnadou pøilákat a chytit na háèek.

Kde rybaøit
Ryby se ve vodì vybírají místa, kde je jim nejlépe a kde nejsnáze najdou koøist. To závisí na denní teplotì. Pokud je horko a je nízká hladina vody, chytejte ryby ve stínu a tam, kde jsou hluboké tùnì. V jezerech se ryby za horka stahují do chladnìjších hlubších vod.

V chladném poèasí si vyberte místo kde je mìlko a voda je prohøátá sluncem. Jezerní ryby se budou držet okrajù jezera. Pokud je øeka rozvodnìná, rybaøte v místech, kde je voda klidná, napøíklad na vnìjším okraji zákruty nebo v malém pøítoku, který se do øeky vlévá, pokud je mírnìjší, což je dost možné, protože záplava nemusí být zpùsobena místními srážkami. Ryby se rády ukrývají pod bøehy, pod kameny a potopené klády.

Kdy rybaøit
Všeobecné pravidlo je nechávat vlasce pøes noc a zkontrolovat je pøed úsvitem.Nìkteré ryby se krmí bìhem noci pøi úplòku.Pokud pøichází bouøka, rybaøte pøed tím než vypukne. Po velkém dešti bývá úlovek v øece špatný.

Pøíprava ryb
Kusy menší než 5cm pøípravu a mùžete je jíst celé. Vìtší ryby je potøeba vyvrhnout. Sumci a úhoøi mají hladkou kùži, ale u jiných druhù mùžou být šupiny a je tøeba se jich zbavit. Pozor na kosti, kterých je u ryb velké množství.

· Vykrvácení - jakmile rybu chytíte, proøíznìte jí hrdlo a nechte jí vykrvácet. Vyøíznìte žábry

· Vyvrhování - rozøíznìte rybu od øitního otvoru k hrdlu. Vyndejte všechny droby (pozor na žluè)

· Odstranìní šupin – není nezbytné a rybu lze tepelnì upravit i se šupinami. Nebo mùžete šupiny stáhnout i s kùží.

zdroj: kniha Pžežít

Diskuse ke článku :: Přidat komentář :: Celkem 0 komentářů